| Něco o mě | Vtipy |


Proč se lidi hlásí na vysoko školu?
Aby dostali kolej a přístup na Internet.
--------------------------------------------------------------------------------
Profesor říká: "Dnes vás pustím o čtvrt hodiny dřív. Odcházejte
prosím potichu, ať nevzbudíte nikoho ve vedlejších učebnách."
--------------------------------------------------------------------------------
"Pepíčku, řekni dvě zájmena." "Kdo, já?" "Výborně,
Pepíčku."
--------------------------------------------------------------------------------
Na školním výletě přespává třída přes víkend v tělocvičně. Učitel
v pátek večer rozmístí slečny na jeden konec a chlapce na druhý, uprostřed
nakreslí čáru a říká: "Za každé překročení této čáry účtuji
deset korun!" A z davu chlapců se někdo ozve: "Můžu si koupit
permanentku?"
--------------------------------------------------------------------------------
Američtí novináři provádí průzkum, za jak dlouho se studenti naučí
japonsky. No, přijdou na Harvard a ptají se studentů. Studenti jsou zaskočeni,
nicméně prohlásí, že japonština je opravdu těžký jazyk a že potřebují
minimálně dva roky. Novináři zapíší výsledky a jedou se zeptat do
Anglie. Studenti sice kroutí hlavou, ale nakonec řeknou, že tak nejméně rok
by potřebovali. Novináři opět zapíší výsledky a zamíří do Čech.
Konkrétně se zastaví v Praze na VŠE a tam v počítačovém labu náhodně
odchytí pár studentů a zase se ptají, za jak dlouho by se naučili japonsky.
Tu se jeden ekonom s trochu červenýma očima ptá: "Prosím vás, a jsou
na to skripta?" Oni říkají, že určitě anglická a že i česká by možná
byla k mání. A student odpovídá: "No, a stačilo by to pozítří?"
--------------------------------------------------------------------------------
Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá: Děti, a kdopak ví,
kolik je 1+2?" Nikdo nic neříká. "Nemusíte se stydět přihlásit."...
"Opravdu nikdo neví?" Přihlásí se malá holčička: "Ja nevím
kolik je 1+2, ale vím, že je to určitě stejně jako 2+1, jelikož sčítání
jest na tělese reálných čísel komutativní."
--------------------------------------------------------------------------------
Zrovna potom, co křápl Černobyl, se ptá učitel ve škole dětí, co by se
stalo, kdyby na Slovensku vybuchla jaderná elektrárna. A Pepíček odpovídá:
"Vyměnili bysme si s nima hymnu. Oni by zpívali Kde domov můj, a my
bysme zpívali Nad tatrou sa blýská."


Jedno pivo! poručí si host. Číšník
přinese evidentního napěněného podmíráka.
Dotočte to, prosím. To není třeba, to dojde. Host po chvíli odchází:
Platim!
Bude to 7,20 Kč. Host podává pětikorunu. Pardon, říkal jsem 7,20! To
je v vpořádku, to dojde.
--------------------------------------------------------------------------------
Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim
blíží ten záchranářskej pes, bernardýn se soudkem.
A tak říká tomu druhému: Hele, nejlepší přítel člověka. No jo, a nese
ho pes.
--------------------------------------------------------------------------------
Tuhle jsem si všiml zvláštní věci u těch chlapů, co pořád vysedávají
po barech a hospodách.
Našel jsem jen dva dobré důvody pro jejich počínání. Buď nemají
manželku, se kterou by byli doma... nebo mají.
--------------------------------------------------------------------------------
Pane doktore, mám stále červený nos. Nedá se proti tomu něco dělat?
Je-li červený od narození, tak nic. Jestli je to ale od pití, tak musíte pít
dál a časem vám zfialoví.
--------------------------------------------------------------------------------
Víte, co je to maximální opilost?
Když už nemůžete bez cizí pomoci ležet na zemi.
--------------------------------------------------------------------------------
Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží
a ptá se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a
když dá všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu. Opilec souhlasí.
Bafne první šipku a trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných
nohou zamíří druhou šipku a zase trefa. Po dalších dvou panákách se
sotva drží na nohou, ale třetí šipku taky trefí. Barman neví, co by mu
dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného terária a vytáhne jednu malou želvu.
Opilec ji sebere a odchází. O tři týdny později se ten ožrala objeví v
baru zase, pořádně zpitej zase začne hrát šipky, a zase třikrát trefí.
Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s penězma, neví, co by dal za
cenu a ptá se: Promiňte, ale co jste vyhrál posledně? Hovězí hamburger ve
tvrdý housce!
--------------------------------------------------------------------------------
Proč jsi se rozváděl? Hrozně pila. No ale ty taky piješ. No právě, docházely
nám peníze.
--------------------------------------------------------------------------------